Dnes  žiji život o kterém jsem kdysi ani nesnila. Mám dostatek financí na vše, co potřebuji, nebo po čem toužím, a plním si své dětské sny. Finanční svoboda mi umožňuje dělat to, co mě baví, s lidmi, na kterých mi záleží.

• Byly doby, kdy toto bylo pro mne nepředstavitelné.

Pocházím z chudší rodiny, otec mi zemřel, když mi byly necelé tři roky a maminka se musela hodně ohánět jako uklízečka ve škole, aby nás uživila. Často jsme otáčeli každou korunu a řadu věcí jsme si nemohli dovolit.

V dětsví a ještě dlouho poté jsem si neuměla ani představit, že by to někdy mohlo být jinak. Byla jsem zvyklá na to, že nemůžu mít to, co je pro ostatní děti běžné.

Schovávala jsem si každou korunu od babičky,

 i peníze, které jsem dostala na svačinu, abych si mohla posléze koupit něco, po čem jsem v skrytu duše toužila.

 

 Když mi bylo patnáct, pamatuji si, že jsem se rozhodla, že chci abychom žili jinak. Poučovala jsem svou maminku, jak má spořit a peníze si řádně rozpočítávat. 

No a jak jsem měla v té pubertě pocit, že jsem “chytřejší”,  šlo to samo. :-)

Sledovala jsem, co se má kdy platit a tvořila obálkovou metodu.

Na střední škole jsem si založila své první stavební spoření a odkládala si část peněz, které jsem dostávala jako sirotčí důchod po otci. Zpočátku mě to dost bolelo, ale po čase jsem si na tento výdaj zvykla a už mi to ani nepřišlo. 

 

Když jsem dostudovala, začala jsem pracovat a odkládat si více peněz, tehdy jsme si s přítelem založili vkladní knížku a každý měsíc na ni odkládali část svých příjmů. 

Na příjmy i výdaje jsem si pořídila extra sešit a vše do něj poctivě zapisovala.

Začala jsem pracovat v bance

 to mne vždycky lákalo. Práce mne naplňovala a přinášela i  své ovoce. Jak jsem v čase získávala víc a víc zkušeností, rostla i moje výplata, spoření, investice....

 

Díky dlouhodobému spoření, jsem si za několik let našetřila na kompletní vybavení domácnosti i dostatečnou rezervu a sama si pořídila  své první bydlení na hypotéku. Začala jsem žít tak, jak jsem si dlouho přála.

            O nějáký ten rok později jsem se vdala....

    Práci v bankovnictví jsem po 10ti. letech na čas opustila, když jsme s mým manželem čekali naše první miminko. Vrátila jsem se zpět po dvou letech na částečný úvazek jako bankovní specialista v oblasti úvěrů a hypoték.

Zde nesmím zapomenout na důležitou součást mé finanční svobody a to, že jsem měla muže, který nás dokázal dobře zajistit  díky svou pílí, vzděláním a schopnostmi. Vzhledem k tomu, že jsem měla však sama dostatečný finanční polštář, z doby před mateřskou dovolenou, mohla jsem si  na mateřské  hradit své vlastní výdaje a nemusela být závislá na manželovi 🙂

 

Po druhém dítěti jsem věděla, že se již do bankovnictví vrátit nemohu, potřebovala jsem časovou flexibilitu. Oblast financí mě však stále přitahovala....

   A tak jsem se dostala k práci finančního poradce, kterou dělám dodnes. 

Mým posláním je šířit finanční gramotnost a pomocí svého know-how vedu druhé k jejich vlastní finanční svobodě.